♥ Příroda / nature ... a JÁ ♥

11. února 2010 v 15:07 | Ariel |  me



Já a příroda...
Já a příroda jsme asi nikdy nebyli moc velcí přátele, ale přesto , že se navzájem asi moc nemusíme, vím, že jsme nějakým způsobem uzce spojení... respektujeme se.
Ja a příroda jsme jako dvě sestry lezeme si na nervy, ale nemůžeme bez sebe být, moje první vzpomínka na kterou si mohu vzpomenout je vlastně velký zelený keř před naším domem.
Ten keř už tam dávno nestojí, ale já ho pořád vidím před očima jakoby to bylo včera, jeho zvláštní tvar a křiklavě zelenou barvu a taky tátu jak se mezi tím keřem prochazí a má z něj děsnou radost, protože se mu konečně něco povedlo vypěstovat, konečně mu sestra příroda udělala radost a on na ní byl náležitě hrdý.
Narodila jsem se ve velkém městě, plném budov, aut, autobusus, továren a z minimem přístupu k přírodě, ale neřekla bych, že to je ten důvod proč si s přírodou moc nesedííme, myslím, že tak se prostě člověk musí narodit, aby ho to táhlo na výlety, do lesů, na kolo, tábořit v lese a na louce, poslouchat šum moře a sbírat padající listí a další většinou i prospěšných činosti patřící k přírodě.
Já jsem prostě od maličká spíše princezna.
Ráda vysedávám doma a raději koukám z oknaven, než abych ven doopravdy šla , a když už doopravdy ven jdu, nedej bože třeba někam do lesa, radši si pustím mp-4, než abych poslouchala nějaký hučení potůčku z dálky a šumění větru v korunách stromů... mně to prostě nebere.
Nejblíž k přírodě se asi dostanu, když jdu ven ze Psem, nejdříve si obejdeme okolí našeho bydliště, jelikož už dlouho nebydlíme v tom krásném velkém městě jako dřív, ale na maloměstě v nové zastavené části máme možnost Já a Pes se projít kolem našeho domu a pak huráááááá do pole.
Teď, když je zima to mně a snad ani toho Psa moc nebere, ale musím uznat, že když je léto někdy i mně popadnou šílené myšlenky, jaká je to kolem mně krása a to parkrát došlo tak daleko, že jsem si zašla pohladit strom, anebo ho dokonce obejmula, ale ne z podivnejch BIO - EKOLOGICKEJCH důvodu, ale prostě proto, že mně najednou popadla přemíra lásky k tomu všemu okolo a najednou jsem jí musela nějak vyjadřit.
Pravda.
Vidět mně někdo u toho činu raději bych se do země propadla... ale ani tyhle návaly lásky k přírodě, mně nikdy v životě nepřesvědčí abych se někdy přestěhovala někam na vesnici, pořídila si farmu a obstaravala dvůr a rodinu a pěstovala přátelské sousedské vztahy.
Já prostě potřebuju dům ve velkém městě, pokud možno bez zahrady a jestli se zahradou tak jedině i se zahradníkem a jednu umělou kytku na stůl aby se neřeklo, protože živá by to asi dlouho nepřežila, možná popřemýšlím o Bonsai, ale ty taky prodavají umělohmotné tak uvidím.
Ano jsem princezna z města a vždycky jí asi budu, ale to neznamená, že si sestry přírody nevažím a nerespektuji jí a její krásu, ba naopak kvůli ní bych se klidně vzdala aut a dalších vymožeností, pokud by na tom závysel její život, ale to je asi tak vše, i nadále se raději budu procházet s mp-4 v ušich a se sbíráním hub mi vlezte na záda.

Ariel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥LaSkoNka♥ ♥LaSkoNka♥ | Web | 11. února 2010 v 16:29 | Reagovat

díky :)

2 purple-world purple-world | 11. února 2010 v 16:31 | Reagovat

Prosím, hlasuj za farbu fialovú tu: http://lilika295.blog.cz/1002/finale-sonbarva#komentare dik

3 >>Ms.NiKkY<< >>Ms.NiKkY<< | Web | 11. února 2010 v 16:46 | Reagovat

DíQY taky hezu bloGíseQ

4 Nikits Nikits | Web | 11. února 2010 v 20:19 | Reagovat

Děkuji moc za milý komentík :-)

Určitě moc ráda spřátelím..jsem ráda, že poznám další fanynku Hana Kimi a Fahrenheit :) Hned si Tě jdu přidat do SBeček <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama